Vyséváme semínka chilli

Vyséváme semínka chilli

Hej, stojí tady někdo o naše rady ohledně výsevů?  Ano? Tak pojďme na to.

Popíšu vám, jak vyséváme my. Není to super tajný návod, a už vůbec není JEDINÝ SPRÁVNÝ. Postupů je více, ale já vám popíšu ten náš. Myslím, že nějakých cca 400.000 semínek už nám prošlo rukama, a snad nás to opravňuje k sepsání tohoto článku. Postup je určený pro běžné pěstitele bez skříní, i pro úplné laiky a začátečníky.

 

TERMÍN VÝSEVU CHILLI PAPRIČEK: 

Tak se všichni uklidníme ☺. Odjeďte v klidu třeba na hory a neblázněte s hromadnými výsevy. Nenechejte se zmasírovat, že když vysejete v prosinci, budete mít v květnu plody. Fakt ne. Chápu, chápu, teď se těšíte a nemůžete se dočkat, a taky chcete co nejdřív na začátku prázdnin plody. Jak já vám rozumím…

Důležité je, abyste věděli, co za chilli jste si to vlastně koupili. Na pytlíku by měl někde být napsán druh (Capsicum), rod (baccatum, chinense, annuum) a potom odrůda a varieta (Habanero Red, Jalapeno Mild…). 

Vás u výsevů ale zajímá pouze ROD. Ten rozhodne za vás, kdy vysévat.

Protože jako první vysejete baccattum, a to v druhé polovině ledna.

Následně vysejete chinense, to jsou všechny ty vele pálivci, a to v první polovině února.

A jako poslední jdou na řadu semínka annuum, to bohatě stačí na konci února. 

V běžných podmínkách pěstování nemá opravdu cenu vysévat dřív. A řeknu vám proč. Protože po vyklíčení potřebujete, aby už rostlina měla dostatek běžného denního světla. A ne aby se vyklubala v době, kdy je krátký den. Určitě znáte z obrázků ty světle žluté, vytažené, tenoučké jak vlásky rostlinky. Tak to je přesně ten důvod. Krátký den, a nedostatek světla, který se snažíme dohánět vysokou teplotou.  Zbytečné komplikace a to všechno kvůli brzkému výsevu.

 

DO ČEHO?

Miska  

My ve WOCHU nevyséváme ani do Jiffy, ani do žádných kokosových tabletek atd…. Zaprvé je to v našem objemu prostorově i finančně nevýhodné ☺ a za druhé jsme to samozřejmě zkusily a plíseň kam se podíváš. Prostě to v tom neumíme. Žádný jiný výmluvy nemám. 

Pěstební plato je honosný název a přitom to není nic jiného než mistička z plastu (pevného, což oceníte při přenášení plat) s otvory ve dně. Jasně že můžete použít misku od nanukového dortu, a vyvrtat si nožem dírky, účel to splní taky. Dírky ale vyvrtat opravdu musíte, jsou totiž veledůležité pro udržení správné vlhkosti substrátu. Měly by být cca 5 milimetrů velké a na mističce o velikosti A5 by jich mělo být cca 5. Heslo zahradníka je PŘIMĚŘENĚ. Protože velké množství dírek vám vysušení substrátu urychlí a semínka zaschnou, méně dírek vám zase vláhu v mističce zadrží a pak vám semínka můžou uhnít. Prostě PŘIMĚŘENĚ.

Zemina alias substrát

MUSÍTE si (tady neuhnu, prostě musíte) koupit substrát, na kterém je jasně napsáno VÝSEVNÍ SUBSTRÁT PRO ZELENINU. Co firma, to jiný slovosled. Jiná firma má to stejné třeba pod názvem „substrát pro výsev a množení“.  Hledejte na sáčku slovo VÝSEV, tak je to jednoduchý. 

Zemina je ve většině zahradnictví uskladněná někde venku. Možná si ji dovezete domů zmrzlou. Musíte ji proto nechat doma prohřát na pokojovou teplotu. Teprve pak začínáte s výsevem. I voda na zálivku by měla být odstátá v pokojové teplotě.  Pro někoho triviálnosti, pro začátečníky důležité informace.

Mističku vysypete zeminou cca 2,5 centimetry. Rozdrobte hrudky, něčím plochým a rovným mírně umáčkněte a urovnejte (v malém množství dobře poslouží krátké pravítko, úplně hight level je to s tím malým úchytem). Urovnat musíte fakt dobře, oceníte při zalévání, nebudou se tvořit louže – brněnsky kaluže.

2,5 cm je vyzkoušená výška substrátu, má to co do činění:

  1. s kořínkem, který se musí v určitém čase stihnout dotknout dna misky. Dáte-li substrátu více než 2,5cm, dlouho mu to trvá, vysílí se a nevyklíčí. Dáte – li substrátu málo, kořínek se nestihne vyvinout a máte pak dlouhou dobu nestabilní rostlinu se slabým kořenovým systémem. 
  2. výška substrátu hraje roli i ekonomickou. Musíte udržovat zeminu ve vhodné teplotě (okolo 25st.C.) Máte – li jí méně, má tendenci být přehřátá a vysychá, máte – li jí více, zemina se neprohřeje, semínko neklíčí, a než stihne vyklíčit, tak uhnije. Prostě jing/jang, musí to být přiměřené a v rovnováze.  

My ve WOCHu vyséváme do řádků. 

Hloubka pro výsev by měla být 2,5 x výška semínka. Poučka ze školy, taková Pythagorova věta pro zemědělce. Semínka jsou různě veliká, zahrabejte malé hluboko, dřív než vzejde tak uhnije. Dejte velké mělce, dřív než vzejde, uschne. A pořád dokola jako mantra…. Přiměřeně.

Pokud se vám to na obrázku zdá nahusto, tak nám ne ☺. Musíme trochu šetřit místem. Zatím úspěšně. 

No a pak zalejváte, hlídáte teplotu a čekáte.

Už někde výš jsem psala, že teplotu zeminy udržujeme na 25stC. Zeminy. Ne vzduchu okolo. Zkuste třeba topnou rohož pod plazy. Dobrá vychytávka.

Zaléváte nejlépe odstátou vodou, vlastně spíš rosíte nějakým běžným, třeba i ručním postřikovačem, abyste si semínka neodplavili velkým proudem vody. Při každé zálivce musíte vidět, že voda protekla až na dno (jupí, máme ve dně dírky, vyřešeno). Děda zakrýval výsevy novinama (Rudým Právem) a jednou za den nadzvedl, aby se podíval, jestli klíčí. 

Jakmile se nad povrchem objeví malý k zemi sehnutý klíček, necháte ho narovnat (to mu vezme ještě  tak 24 – 48hodin) a odnesete misku z rohože pryč. 

V tuto chvíli potřebují vaše chilli zpomalit/odpočinout. Dáte je někam, kde je okolo 17-20 stupňů, a pozor, nastává hra světel a stínů.

Předpokládám, že většina z vás nevystěhovala dětský pokojíček ani manžela/ku, aby si postavila někde pěstební skříň. Takže semínka mají u vás zcela běžné, bytové podmínky. A většina z vás je nešťastná, že má vytažené světle žluté a po chvíli si lehnoucí rostlinky. 

No protože málo světla v kombinaci s velkým, pokojovým teplem. Takže než začne pěkně svítit, vypněte radiátor. Teplo + málo světla = nic moc sazenice

Platí přímá úměra – čím méně je denního světla, tím méně musí být stupňů celsia. Takže jsme znovu na startu.  Pokud jste vyseli zbytečně brzy, máte teď zbytečné potíže. Jakmile se začne natahovat den, je více venkovního světla a tepla, rostliny nastartují. Všechno dřív je ne přímo špatně, ale zbytečné a nákladné. Dělaly jsme pokusy s kytkou ze skříně kontra běžné výsevy – ty běžné tu skříňovou v květnu hravě doženou a při dnešní ceně energií. Jasně, chápu… hobby. 

V tuto dobu prosím nehnojte, nelejte na malé sazeničky žádný podpůrný program, ještě to vůbec nepotřebují. Jo a zpívejte jim. To je základ! ☺

A o přesazování z výsevu do sadbovačů nebo květináčů zase příště.